Informační povinnost o stavu tachometru při prodeji ojetého vozidla

V návaznosti na ustanovení § 9 a násl. zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, vyplývají prodávajícím povinnosti ve vztahu ke spotřebitelům.

Například podle § 9 odst. 1 zákona platí, že prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné.

Nejvyšší správní soud řešil spor mezi Českou obchodní inspekcí a společností s ručením omezeným, který se vztahoval k informační povinnosti prodávajícího při prodeji vozidla ve vztahu ke správnému uvedení stavu tachometru při prodeji vozidla, respektive uložení sankce ve výši 250 000 Kč za porušení povinnosti dle § 9 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb.

Dne 27. 9. 2017 Nejvyšší správní soud vydal v daném sporu rozsudek, který zveřejnil navíc ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, v němž potvrdil pochybení ze strany podnikatele.

V návaznosti na tento rozsudek a výše uvedené ustanovení zákona je tak důležité, aby prodejci ojetých vozidel pamatovali na to (viz právní věta k danému rozsudku), že informační povinnost prodávajícího (§ 9 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele) u prodeje ojetého vozidla není splněna pouhým uvedením údaje o stavu počítače kilometrů ve vozidle. Nemůže-li prodejce kilometrový proběh ani při zachování veškeré odborné péče zjistit či ověřit jinak (diagnostikou, zjištěním v on-line databázích atp.), musí na to zájemce o koupi výslovně upozornit. Stav tachometru je totiž jen údajem orientačním, a v některých případech dokonce bezcenným a zavádějícím.

V případě, že by prodávají na výše uvedenou povinnost zapomněl, mohlo by mu to přinést zbytečné komplikace a výdaje v návaznosti na výše zmíněné ustanovení zákona o ochraně spotřebitele včetně případné sankce od České obchodní inspekce, jako tomu bylo v daném sporu.

Plné znění rozsudku Nejvyššího správního soudu